O tom, že odpadky ve Farském potoce protékajícím Přírodní rezervací a Evropsky významnou lokalitou Mydlovarský luh jsou dlouhodobým problém se ví. V tůních a i na toku tůně propojujícím a zásobujícím se vyskytuje ohrožená hořavka duhová plus samozřejmě další ryby a též živočichové. Včetně důležitých hostitelů hořavky v podobě plžů. Vodní tok má samozřejmě unášecí schopnost. Za nižších průtoků malou, za vysokých ale podstatně větší. Takže se vtokem průběžně dostávají do lužního lesa přírodní materiály v korytě se běžně vyskytující a unesené během postupu vody Vlkavou. Protože se do toku dostávají i odpadky, tedy materiály tam nepatřící a s přírodou neslučitelné, včetně případných nevyčištěných odpadních vod, putují sem i tyto.
Jak efektivně zbavit tok v luhu odpadu?
Na první pohled by bylo jednodušší, aby se odpadky do toku nedostávaly. Samozřejmě alespoň ne ve větším množství. Jsou situace, kdy přírodní vliv odnese odpad přímo do koryta toku. Nicméně zde je hlavním problémem nepořádnost lidí obecně a problém se zřejmě netýká jen dolní části povodí, i když zde četně. Z tohoto důvodu a z důvodu nepoučitelnosti lidí je toto nedosažitelný cíl, bohužel v dnešní době tomu tak skutečně je a nejen zde.
Věřte mi, že zde mám četné negativní zkušenosti. Velmi nevhodné chování k přírodě je zde každoročně viditelné ve vodním toku. Pak přichází plán B, když máme nepořádné, vlivem jejich činnosti se odpad do toku dostane, občas ho musejí pořádní někde vyndat. A to průběžně kdekoli na toku a obecně v povodí a poté především v dolní části toku, kam veškerý nakonec přitéká. Je to opakující se práce a samozřejmě lze provést s omezeními a nikoli se 100% výsledkem. Jsou místa, kam se pro odpad skutečně nedostanete. Zde pomůže až nějaké odbahňování a sanace sedimentů společně se splávím. Toto ovšem v žádném případě nepostačuje, neboť se provádí jen výjimečně. Přeci jen jde o lidský zásah do přírody a ekosystému s použitím techniky. Takže používat co nejméně v případě nutnosti. V minulosti byla odbahněna například tůň Žitina a to sacím bagrem. Ruční sběr odpadků je samozřejmě časově i pracovně náročný, ale jakákoli redukce odpadků v této významné přírodní oblasti je pozitivní. A navíc prospěšná či dokonce nutná, neboť jinak by docházelo pouze k přítoku odpadků a k jejich hromadění. Obsah odpadků může mít navíc negativní vliv na jakost vody a tím na život v ní.
Když navíc provedete ruční sběr odpadků a ani nemusíte čekat rok, aby místo vypadalo opět stejně nebo z hlediska nepořádku dokonce ještě hůře, není to příliš motivující. Avšak stále platí, že je to prostě nutné. Ano, musíme uklízet v přírodě po jiných. Tito si totiž veškeré věci, ze kterých vznikne odpad například do přírody přivezou. Ale odpad, který logicky už nepotřebují již neodvezou. Pokud by byli na svém pozemku, zajisté by žádný nepořádek nezanechali. Zde bych byl pro větší kontrolu tzv. zakládání černých skládek a fungování sankčních opatření. Velmi bychom v těchto případech uvítali, kdyby fungovalo určité pravidlo. Aby se veškerý odpad, který někdo zanechá tam kam nepatří, objevil u dotyčného doma. Zaručeně by každý dával odpadky tam, kam má. Bohužel toto nikdy fungovat nebude a můžeme si to jen přát ve snech.
Bylo by možné zavést plán C. Efektivněji zachytávat odpadky putující tokem a vůbec jim nedovolit vtéci do lužního lesa a do ramene Farského potoka. Víme, že bohužel v dnešní době bude odpad Vlkavou přitékat. Samozřejmě snaha o jeho co největší eliminaci v celém povodí musí pokračovat. Ale odpad, který se dostane až dolů, by mohla zachytávat síť. Jednoduše nějaká zábrana, která by pokrývala celé koryto toku a účinně by alespoň střední a větší odpad zachytila. Její umístění by bylo ideálně před vtokem toku do lužního lesa. Toto řešení má ovšem určité háčky a muselo by se perfektně zajistit několik věcí. Jak by to mohlo fungovat?
Zachytávací zařízení pro odpadky v toku Vlkavy
Určitě bych navrhoval a byl pro toto řešení. Nicméně, aby mohlo svoji funkci plnit dokonale, muselo by se také nejen precizně připravit. A to jaké zařízení by to bylo, jaká zábrana, jak instalovaná a také by musela fungovat správa. To je samozřejmě na správci toku, pokud by vůbec bylo možné něco takového realizovat a instalovat. Jsou s tím bezesporu spojeny mnohé problémy, které by vyvstaly.
- Zařízení by muselo zasahovat celé koryto toku od dna a sahat i na břehy (pro případě vyšších stavů)
- V důsledku toho by byl problém narušení migrace ryb a dalších živočichů, zařízení by muselo být v tomto smyslu šetrné
- Též by musela fungovat služba pravidelného odstraňování spláví (nejen odpadků), aby nedošlo k ucpání a narušení průtočnosti koryta toku
- A bohužel by nebylo v souladu s tím, že zákon o vodách překážky v korytech vodních toků vylučuje
Je to realizovatelné? Musely by se uvedené problémy vyřešit a poté ano. Takže, muselo by takové zařízení mít výjimku z ustanovení zákona, že jde o zařízení plnící určitý účel podobně jako vodní dílo zahrazující tok. Musela by se vyřešit podmínka volného pohybu živočichů. A tedy i navrhnout systém, který by splnil i první výše uvedené podmínky. Tj. dostatečně zachytával nečistoty, včetně míst běžně bez vody. A zajistit by se musela nakonec i fungující obsluha tohoto zařízení. Přičíst můžeme i vhodné umístnění zařízení, které uvádím v odstavcích výše.
Závěr
Problém stoku odpadků do oblasti lužního lesa a přírodní rezervace je dlouhodobý a výrazný. Proto jsem toho názoru, že by podobné zařízení bylo vhodné. I z důvodu, že v oblasti je chráněná příroda v podobě Přírodní rezervace a Evropsky významné lokality. Nakonec se odpadky mohou dostávat i do řeky Labe, při velkých průtokách dokonce přímo strouhou.
V tomto článku navrhuji možné řešení problému stoku odpadků Vlkavou do koryta Farského potoka a lužního lesa. Není možné veškeré odpadky zachytit běžným vytažením a veškeré, o kterých člověk ví vytáhnout. To není v silách člověka. Nedělejme si iluze, že se odpadky přestanou dostávat do toku Vlkavy. Proto navrhuji řešení v podobě instalace zachytávače odpadků na Vlkavě a to zhruba v místech před vtokem toku do lužního lesa. Zařízení by muselo splňovat účel a zároveň respektovat běžné poměry a chod vodního toku jakožto vodního přírodního prostředí. Muselo by mít precizní obsluhu a jedině tak by plnilo svůj účel stoprocentně nebo alespoň z velké části. A zároveň by nedocházelo k omezení života toku, ani průtočnosti koryta toku.
Obávám se, že zájem nad zachycením odpadků tímto způsobem by za uvedených podmínek a okolností asi nepřevážil. Myslím tím zájem správce toku, Životního prostředí či případně správce revíru a rezervace. Situace tedy zůstane stejná jako doposud a občas se musí někdo postarat o to, aby z lužního lesa a Farského potoka, i Vlkavy nebylo smetiště či skládka.
