Zde se dozvíte informace hydrologické povahy. Jaký hydrologický režim v povodí převažuje, jaké jsou časté extrémy a jaké jsou reakce vodního stavu či jakosti a teploty vody ve vodním toku na různé projevy počasí a klimatického vývoje. Též se dozvíte co ovlivňuje nebo může ovlivňovat vodní stav nebo jakost vody zejména v dolní části toku. Informace autor čerpal z údajů měření ČHMÚ nebo státního podniku Povodí Labe. Dále má četné informace na základě svého pozorování.
Hydrologie povodí Vlkavy
Vlkava je drobné povodí, avšak právě malý vodní tok se dokáže často rozvodnit rychle a významně. Nasbírá za vhodných podmínek v povodí mnoho vody. Tato stránka nemá za úkol informovat o extrémech v povodí, ale spíše o dlouhodobých průměrných údajích a pravidlech hydrologického cyklu.
Průměrné hodnoty a měřící stanice
Průměrný roční průtok u ústí Vlkavy do Labe je 0.61m3/s-1. Průměrný roční průtok v hlásném profilu v Čachovicích je 0.43m3/s-1. Průtok v suchých letech klesá i významně pod průměr, v nejsušších letech by velmi blízko nule. V období vydatných dešťů nebo při tání většího množství sněhu může být průměrný průtok i mnohonásobně překročen. Pro sledování spadlých srážek můžeme využít informace z měřících stanic ČHMÚ a Povodí Labe. Jde o srážkoměrnou stanici Semčice, která se nachází v horní části povodí a to v oblasti Semčického potoka. Tato je důležitá, neboť spadlé srážky v pramenné oblasti povodí jsou nejdůležitější. Totéž platí o výšce sněhové pokrývky. Následně lze pro informace využít srážkoměrnou stanici v Kostomlatech nad Labem v areálu ČOV, která se nachází přímo u Vlkavy. Pro srovnání je dostupný nedaleký srážkoměr Povodí Labe na zdymadle Hradištko.
Povodí má číslo hydrologického pořadí: 1-04-07-008. Nejdelším přítokem je Jabkenický potok s délkou 13.6km. Další informace jsou též na stránce Povodí Vlkavy.
Vodnost v povodí a zásadní vlivy na ní
Pramen Vlkavy vykazuje poměrně velkou vydatnost. Tato se ve velmi suchých letech samozřejmě snižuje, avšak pramen nevysychá. Vysychají ovšem prameny a následně koryta drobných vodních toků v podobě přítoků Vlkavy. Tím se kmenový tok oslabuje o další potenciálně dostupnou vodu a dochází k zaklesnutí průtoku do nízkých hodnot. Jako u většiny toků tohoto typu se vyskytuje na Vlkavě nejnižší vodní stav trvaleji na konci letního období a na počátku podzimu, nejnižší vodní stav a průtok má tok v srpnu a v září, někdy ještě na počátku října, kdy panuje tzv. „babí léto“. Současně ale začíná v tomto období docházet k tzv. dotaci průtoku a to vlivem manipulací na stavidlech rybníků v horní části povodí. Některé rybníky se vždy za účelem podzimních výlovů vypouštějí. Toto vypouštění začíná nejdříve na konci září, trvá většinou do začátku listopadu. Záleží na tom, kolik vody v povodí v daném roce je. V suchých letech vypouštění rybníků téměř nepoznáme. Pokud je vody v povodí dostatek, pak je začátek vypouštění velmi znatelný.
Dochází k situacím, kdy se vypouští najednou i více rybníků. V takovém případě je průtok v dolní části Vlkavy ovlivněn a tedy zvýšen významně. Největší zvýšení průtoku způsobuje vypouštění největší vodní plochy a zásobárny vody v povodí, Vlkavského rybníka u Čachovic. S vypouštěním rybníků dochází též ke zhoršení jakosti (průhlednosti) vody. Stojaté vody mají zejména po letním období určitý stupeň zakalení vody. Po horkých létech i značné sytě zelené s výskytem velkého množství sinic. S takovou situací jsme se setkali naposledy po létě 2018. V tomto roce bylo vypouštění rybníků ovšem málo znatelné vlivem chybějící vod v povodí. Vypouštění rybníků ovšem poznáme i podle zhoršení průhlednosti vody v toku. Tato je na konci léta a začátku podzimu již vynikající a to právě do doby vypouštění. Více informací na stránce o jakosti vody.
Vývoj průtoku dolní Vlkavy během roku
Nejvyšší vodnosti dosahuje tok samozřejmě zpravidla po skončení zimy. Jinými slovy můžeme říci, že nejvíce vody odtéká povodím po tání na konci zimy či počátku jara. Záleží ovšem významně na klimatickém průběhu takové zimy. V nedávné minulosti jsme se setkali se zimami velmi bohatými na sníh, během nichž došlo k několika táním. Jarní tání tak vyústilo v povodňový průtok. Na počátku tzv. teplé části roku tak ještě byla vodnost v povodí značně velká. Naopak byly zimy prakticky bez výskytu sněhu v nižších polohách, v takovém případě byla vodnost až žalostně malá a odpovídala spíše období s nejnižší vodností (po letním období, viz dále).
Během jara postupně vody ubývá, významněji pak v létě. To je běžný hydrologický trend. Záleží ovšem na tom, jak rychle a jak intenzivně. Zda se vodnost snižuje vlivem nedostatku srážek a vysoké teploty (působící velký výpar) až na nedostatečnou značící sucho. Nebo zda je klimatický průběh příznivější, průběžně se vyskytují srážky a vodnost zůstává v mezích normálu. Nebo případně je i teplá část roku významněji vlhká a vodnost se nárazově zvyšuje, případně průtok dosahuje i povodňových hodnot.
Zpravidla nejnižší vodnost je dosažena na konci léta a začátku podzimu. Jak bylo uvedeno výše, tak v povodí Vlkavy pravidelně průtok ovlivňuje v tomto období vypouštění rybníků. Toto dotuje jinak zpravidla nižší průtok. Samozřejmě se mohou objevovat významné srážkové situace i na přelomu léta a podzimu a průtok bude v takovém případě vysoký. Samozřejmě půjde o přechodná období zvýšeného odtoku. Výsledná vodnost bude zpravidla nižší. A nyní opět záleží jak moc nízká. Po suchém létě, které navázalo na suché jaro a to na sníh chudou zimu to bude hodně zanedbatelný průtok.
Příklady výše zmíněných průběhů hydrologické situace najdete na stránce Hydrologické extrémy.
Ostatní
Co se týče ledových jevů (výskyt ledu v korytu toku), tak s těmito se setkáváme vlivem mírnějších zim v této oblasti méně často. Vlkava prakticky nezamrzá, výjimkou jsou období bohatá na silný a celodenní mráz. Při delším mrazivém období s alespoň silnějším nočním mrazem dochází ke tvorbě ledu u břehů a k mírnému zámrazu hlubších míst s klidnější vodou a to hlavně nad trvale uzavřenými stavidly.
Závěr
Povodí Vlkavy se potýká často spíše s nedostatkem vody, tedy se suchem. A s tím také spojené špatné kvality vody. Povodňové situace jsou zde méně časté. Objevit se mohou v zimách bohatých na sníh, kterých v nížinách v posledních letech spíše ubývá. Dále při významné srážkové události během teplé části roku, avšak spíše za předchozího vyššího nasycení území vodou z předchozích srážek. A do třetice pak krátkodobé v případě prudkých bouřkových srážek. Ke zvýšení průtoku nad hranici normálu v dolní části povodí nedochází nijak často. Srážková činnost by musela být enormní. Nebo jak bylo uvedeno, musela by navázat na delší soustavně vlhké období.
- Průměrný průtok v ústí toku 0.61m3/s-1, v Čachovicích 0.43m3/s-1
- Srážkoměrné stanice: Semčice (MB) – meteostanice ČHMÚ, Kostomlaty nad Labem (NB) – ČOV a srážkoměr Hradištko (NB) – Zdymadlo PLa
- Nejvyšší vodnost: počátek jara
- Nejnižší vodnost: konec léta
- Vliv na vodnost: konec září až listopad – vypouštění rybníků
- Vlkava téměř nezamrzá, při delším větším mrazu se vyskytuje led u okrajů koryta
- Sucho: Vlkava ve střední a dolní části nevysychá, nestalo se tak ani v roce 2015, ani v letech 2018 a 2019
- Povodeň: Méně častá, většinou letní v důsledku deště (prudkého i trvalého)