Tůně na Farském potoce

Tůně na Farském potoce se nacházejí v dolní části Vlkavy. Farský potok je pravým pramenem Vlkavy, který z hlavního toku odbočuje těsně před ústím Vlkavy do Labe v lužním lese. V oblasti Přírodní rezervace (PR) a Evropsky významné lokality (EVL) se vyskytuje 6 průtočných tůní přímo na potoce. A dále dvě odstavené tůně bez přítoku, jedna i bez odtoku. Dále se informace zaměří na tůně vyskytující přímo na Farském potoce, které jsou přírodně i hydrologicky významnější. Slouží jako retence vody a vytvářejí větší prostor s hlubší vodou pro živočichy.

Přehledovou ilustrační mapu najdete na stránce o Farském potoce jako vodním toku, viz odkaz výše.

Tůně

Jde o pozůstatky bývalého koryta Labe, kterým nyní v podobě četného zazemění teče právě pravé rameno Vlkavy nazvané Farský potok. Na něm se vyskytují hlubší a širší místa, mající podobu tůní různých velikostí. Jde o tůně podle oficiálního názvosloví po směru toku: Novákova tůň, Žitina, Králíček, Černá tůň, Bezednice a Buda, tzv. Budské rameno přímo spojené s řekou Labe. Odstavenými tůněmi jsou Louže a Jandlova tůň.

Novákova tůň

Postupujeme-li od vyústění Farského potoka z hlavního toku Vlkavy, tak je sled tůní následující. Jako první ihned za odbočením toku je Novákova tůň, jejíž název není tak známý. Tato tůň totiž jako jediná nepatří do Přírodní rezervace Mydlovarský luh. První tůň soustavy průtočných tůní na tomto ramenu má podobu mírně rozšířeného koryta. Nachází se vedle umělé strouhy Vlkavy na okraji rezervace, poblíž ústí strouhy Vlkavy do Labe.

Novákova tůň - ilustrace a základní údaje.

Základní údaje:

  • Výměra: 0.4ha
  • Říční kilometr: 2.62
  • Nadmořská výška: 178m

Zajímavosti: Na obrázku ve výše uvedeném přehledu je pohled na tůň v pozdně letním až podzimním období a to na její koncovou část s padlým kmenem stromu přes koryto. Při rozvoji vegetace se zdá být tůň ještě užší. V koncové části vtéká tok do roury pod místní lesní cestou.

Tůň Žitina

Druhá tůň na potoce směrem po směru toku a první tůň v přírodní rezervaci je druhou největší a nepočítaje tůň spojenou s řekou Labe, je největší ze všech průtočných tůní. Nachází se kousek za přemostěním potoka na konci Novákovy tůně. Situována je na okraji lesa a přírodní rezervace jihovýchodně od obce Šnepov.

Tůň Žitina - ilustrace a základní údaje.

Základní údaje:

  • Výměra: 1.2ha
  • Říční kilometr: 2.05
  • Nadmořská výška: 178m

Zajímavosti: Tůň má zhruba tvar podkovy. V jižní části se nacházejí bohaté rákosiny (viz fotka na ilustraci). Při nižší hladině vody se objevují suchá místa, rozsah tůně se zmenšuje až rozděluje na dvě oddělené mokřady. Kolem tůně se vyskytuje podmáčený les. Farský potok odtéká z tůně v západní části a pokračuje po severním okraji rezervace.

Tůň Králíček

Mírně protáhlá tůň se nachází kousek pod tůní Žitina jižně od obce Šnepov na úplném severním okraji rezervace. Jde spíše o rozlohou menší tůň, v níž se nachází zejména na počátku a na konci popadané kmeny stromů.

Tůň Králíček - informace a základní údaje.

Základní údaje:

  • Výměra: 0.35ha
  • Říční kilometr: 1.67
  • Nadmořská výška: 176m

Zajímavosti: V jižní části tůně se na březích nacházejí staré hlavaté vrby. Na vtoku potoka do tůně jsou rákosiny.

Černá tůň

Je nejmenší tůní z celé soustavy na Farském potoce. Jde o malou tůňku v nejzápadnější části rezervace, vyskytující se na úplném okraji luhu. Tůň má podobu více méně kulatou.

Černá tůň - ilustrace a základní údaje.

Základní údaje:

  • Výměra: 0.1ha
  • Říční kilometr: 1.4
  • Nadmořská výška: 178m

Zajímavosti: V oblasti tůně mění Farský potok směr toku ze západního na jižní až jihozápadní a začíná směřovat směrem k Labi. Tůň bývá někdy nazývána též jako Bílá, oficiální název je ovšem Černá. Tůň se také nachází v lese a je značně zarostlá vegetací. Vzhledem ke své malé rozloze je hůře spatřitelná.

Tůň Bezednice

Je významněji protáhlou tůní, avšak od koryta toku ji téměř nerozeznáme. Jde o místo s velmi mírně rozšířeným korytem toku. Tůň se nachází též v lese či přesněji na rozhraní lesa a louky v rezervaci. Břehy jsou ovšem hodně zarostlé vegetací a tůň je hůře viditelná. V korytu čili oblasti tůně se naházejí četné popadané stromy.

Tůň Bezednice - ilustrace a základní údaje.

Základní údaje:

  • Výměra 0.55ha
  • Říční kilometr: 0.83
  • Nadmořská výška: 178-179m

Tůň Buda

Též rameno Buda čili Budské rameno je poslední tůní této soustavy, prostřednictvím které ústí Farský potok do Labe o stejnojmenné chatové osady. Tůň je tedy přímo spojena s řekou Labe. Má dvě části, průtočnou a spojenou s řekou Labe a druhou odstavenou, oddělenou malou hrázkou v podobě zazemění.

Tůň Buda - ilustrace a základní údaje.

Základní údaje:

  • Výměra: 1.6ha
  • Říční kilometr: 0
  • Nadmořská výška: 175-176m

Zajímavosti: Menší fotka na ilustraci ukazuje tůň oddělenou od protékané tůně, četný je zde výskyt okřehku. Na větší fotografii je pohled na protékanou tůň směrem k ústí do Labe v podzimním období. V pozadí je lávka cesty vedoucí po břehu Labe, po níž vede cyklotrasa č. 2.

Tůně Jandlova a Louže

Jsou odstavené tůně, jimiž Farský potok neprotéká. O nich jen stručné informace na závěr. Tůň Louže se nachází západně až severozápadně od průtočné tůně Bezednice a to na okraji zalesněné oblasti. Výměru má cca 0.12ha a nachází se v nadmořské výšce 178m.

Jandlova tůň se nachází o kousek jihozápadně a to ve výšce 176 až 178m n.m., výměru má cca 0.42ha. Tůň je štíhlá, ale o poznání protáhlejší než Louže. Nachází se severně od Budského ramene a ústí Farského potoka. Tůň byla dříve pramenem, vytékal z ní malý potůček a ústil nedaleko do Hronětického náhonu, v koncové části jeho toku. Dnes z tůně voda malou vodotečí nevytéká, náhon je v této části také trvale suchý.

Shrnutí

Šest tůní protékaných Farským potokem a dvě tůně odstavené. To jsou vodní plochy v oblasti lužního lesa, kromě Novákovy tůně a odstavené Jandlovy tůně spadají všechny do přírodní rezervace Mydlovarský luh. Tůně plní retenční funkci a zejména jsou domovem mnoha živočichů, včetně vzácných a to vodních i u vody žijících. Podobné lze říci o rostlinstvu žijícím ve vodě či u vody. Neustále protékající voda potokem, která je přiváděna Vlkavou, a následně tůněmi umožňuje vytvořit vhodné podmínky pro život. V lužním lese tato zásobárna vody zvyšuje vlhkost a to zejména v horkých letních dnech. V oblasti lužního lesa se nacházejí další malé vodní plošky, které nemají oficiální názvy. Některé z nich během teplé části roku vysychají. Zejména jmenujme malé tůňky na pravém břehu Vlkavy kousek před jejím ústím. Ty ovšem s Farským potokem nesouvisejí.

Co mám dělat, když na tůních či toku objevím problém? Dobře uděláte, když si to nenecháte pro sebe. Pomoci problém odstranit je důležité, nahlaste mi ho pomocí formuláře. Záleží na typu a místě problému. Povodí Labe jako správce toku vaše hlášení též přijme. Stejně jako obecní úřady obcí Kostomlaty nad Labem a z větší části Ostrá, v jejichž katastru tok teče. Návod nabízím na úvodní stránce Web Řeka Vlkava.