Aktuálním stavem rozumějme obecně stav vodního toku a povodí. Pro účely prezentace na této stránce to znamená především hydrologický stav, tj. vodní stav a to v dolní části Vlkavy. Tam autor provádí během teplé části roku pravidelná a jindy ojedinělá měření a kontrolu stavu. Též jde o další vlastnosti vody (jakost a teplota) a toku z hlediska ekologie. V této nabídce najdete tedy veškeré aktuální informace a také historický vývoj vodního stavu v období měření v jednotlivých letech. Zde dále najdete obecné informace o tom jak, kde a kdy provádí autor měření a pozorování stavu vodního toku. Dále jde o informace typu aktuálního dění v povodí, například úpravy a opravy koryt nebo vodních objektů.
Vodní stav na dolní Vlkavě
Odtok vody z povodí ukazuje stav kmenového toku povodí v jeho dolní části a to v oblasti, kde alespoň většina přítoků do toku již ústila. V oblasti Kostomlat nad Labem tedy vidíme na Vlkavě celkový odtok z povodí. Následně Vlkava vtéká do lužního lesa, kde dochází k rozdělení na dvě koryta. Zde se opět hydrologické poměry mění. Hlavním a důležitým tokem, kterým odtéká převážně většina vody, je pravé koryto zvané Farský potok. Tento tok protéká Přírodní rezervací s tůněmi, v nichž se vyskytují vzácní a důležití živočichové i rostliny. Přebytek vody nebo úniky stavidlem odtékají umělou strouhou Vlkavy.
Autor sleduje vodní stav na hlavním toku Vlkavy na severu Kostomlatska. Dále na Farském potoce v oblasti lužního lesa a pro doplnění na umělé strouze Vlkavy. Obecné informace o těchto měřících stanovištích, o hydrologickém vývoji v nich či o jakosti a teplotě vody najdete níže. Informace jsou též uvedeny na stránkách s prezentací hodnot z měření u konkrétního stanoviště.
Jakost vody na dolní Vlkavě
Jakost vody sleduje autor podobných místech jako vodní stav. Tedy na hlavním toku Vlkavy na severu Kostomlatska. Dále na Farském potoce a také na strouze Vlkavy nad stavidlem v lužním lese. Teplotu vodu měří autor na Farském potoce. Jakost vody je vždy uváděna pomocí číselné stupnice 1-6 s tím, že nižší číslo ukazuje nejlepší jakost a vyšší nejhorší jakost. Stupně 1 až 5 ukazují průhlednost vody, tedy míru zakalení a to co se týče vlivu přírodních materiálů. Speciální stupeň 6 značí situaci, kdy se ve vodním toku vyskytuje látka neslučitelná s vodou a přírodou. Nebo látka běžně neškodící vodního toku, ale ve velkém množství již ano. Například olejová skvrna nebo výskyt melasy z cukrovarské výroby.
Teplota vody na dolní Vlkavě
Autor též měří teplotu vody na uvedeném stanovišti pravidelně jednou týdně a to každou sobotu v sezóně vyjma zimy. V zimě měří jen výjimečně. Teplota vody ve Farském potoce se pohybuje v okrajových částech chladné části roku většinou jen několik málo stupňů Celsia nad bodem mrazu, většinou od 3 do 6°C. V zimě se snižuje při mrazivém počasí směrem k bodu mrazu. V takovém případě vznikají okrajové ledové jevy podél břehů a zamrzají klidnější oblasti toku, zejména tůně a části toku se vzdutím vody nad trvale uzavřenými stavidly. V jarním a podzimním období dosahuje zpočátku, resp. na konci (podzim) hodnot 6 až 10°C. V průběhu jara, resp. na počátku podzimu pak 10 až 15°C. V počátečním období léta či na jeho konci má teplotu nad 15°C, většinou do 17-18°C. A teprve uprostřed léta kolem 20°C, při horkém počasí pak v rozmezí 20 až 22°C.
Při dlouhotrvajícím výjimečně horkém počasí s horkými nocemi a beze srážek byla změřena i extrémně vysoká teplota vody v oblasti luhu a to nad 22°C, ojediněle kolem 24°C. Ta byla dosažena v důsledku kombinace několika faktorů, které lze z tohoto pohledu považovat za negativní. Jednak šlo o dlouhodobě horké počasí přes den s četným slunečním svitem a též horkými nocemi. A jednak šlo o dlouhodobě suché počasí s výskytem nízkého průtoku vody v toku a tedy malé cirkulace a obměny vody. V takovém případě dostává voda ve Farském potoce a tůních téměř charakter stojaté vody.
Stanoviště pozorování a charakteristika
Hlavním stanovištěm je pozorování na Vlkavě v severní části Kostomlatska (místo nebude detailněji popisováno). Jde o koncovou část toku, kde téměř všechny přítoky již ústily a zároveň nedochází k větvení toku a odebrání vody z hlavního koryta. Zde se odehrává celkový odtok povodím. Druhým stanovištěm je pozorování pro Farský potok v lužním lese (místo nebude detailněji popisováno). Jedná se o pravé odbočující rameno Vlkavy těsně před ústím do Labe. Zde se tok dělí na Farský potok a umělou strouhu zvanou shodně Vlkava (jde o hlavní tok). Tato je přehrazena trvale uzavřeným stavidlem. Vlivem toho teče voda pravým ramenem Farského potoka do tůní lužního lesa a Přírodní rezervace Mydlovarský luh. Stav na tomto stanovišti ukazuje hladinu tohoto ramene a průtok tůněmi. Pro informaci je měřeno v tomto místě ještě na umělé strouze Vlkavy, jíž většinou příliš vody neteče, tj. významný průtok se zde neodehrává.
Stanoviště VLKAVA – LÁNY
Měřen je zde vodní stav v centimetrech, kde nula vodočtu je umístěna přibližně v oblasti dna koryta toku. Vodní tok je zde na pravém břehu mírně zahlouben do jílového podloží, ve svrchní části se nachází hlinitý materiál včetně naplavenin toku. Levý břeh je méně strmý, vyskytují se na něm křoviny. Koryto je zde jílovité s naplaveným pískem, bahnem a menšími kameny.
Sledované údaje:
- Vodní stav (cm)
- Jakost vody (průhlednost, index 1-6)
Prahové hodnoty:
- Absolutní sucho (Q364): 1cm
- Sucho (Q355): 3cm
- Bdělost (1.SPA): 110cm
- Pohotovost (2.SPA): 150cm
- Ohrožení (3.SPA): 190cm
- Extrémní ohrožení (3.SPA): 220cm
Absolutní sucho odpovídá teoreticky nejextrémněji nízkého vodnímu stavu, při kterém voda korytem toku téměř neteče. Hrozí při něm tedy ztráta vodnosti případně i vyschnutí toku. Tento stav se zde prakticky nevyskytuje. Sucho odpovídá extrémně nízkému vodnímu stavu, kdy je průtok vody v toku nedostatečný a určitě musí být znemožněn odběr vody mechanickými prostředky. Vyskytuje se jen velmi ojediněle při výjimečně dlouhém suchém počasí s vlnami veder nebo při pokračujícím dlouhodobém suchu po horkém létě. Stav by za celý rok neměl být dosažen. Normálním stavem jsou hodnoty nad 4cm, byť hodnoty blízké suchu jsou velmi sníženým stavem.
Nejčastěji se zde vodní stav v průměru pohybuje od 10 do 40cm. Při sušším počasí v létě je to spodní hranice, při vlhčím a v zimě naopak. A případně může být nižší směrem k suchu nebo naopak vyšší*. *To platí i v případě podzimního vypouštění rybníků v povodí.
Bdělost označující 1.SPA (povodňový stupeň) odpovídá vyšší zaplněnosti koryta, kdy hrozí vzdutí podzemní vody a zatopení níže položených míst. Případně se může voda vylévat z břehů toku v místech, kde jsou tyto sníženy. Stav se vyskytuje na toku občasně po výskytu extrémních srážek trvalého nebo přívalového charakteru či při tání sněhu. Pohotovost označující 2.SPA odpovídá zaplněnému korytu, kdy dochází nebo hrozí místní rozlivy v místech se sníženým korytem. Rozlivy se odehrávají do přilehlých luk nebo polí, což je přirozené a přírodě blízké. Významněji se ovšem může vzdouvat podzemní voda a zatápět sníženiny. Stav se vyskytuje na toku méně často a to při dlouhodobě vlhkém počasí nebo při tání většího množství sněhu v/po obecně vlhké zimě.
Ohrožení označující 3.SPA již znamená zcela plné koryto a četné rozlivy, včetně těch ohrožujících obytné oblasti. Stav se na toku vyskytuje výjimečně po splnění výskytu skupiny jevů vedoucích k velké povodni a to včetně předchozího klimatického průběhu. Extrémní ohrožení je jakýsi vyšší stupeň ohrožení a jde o nejextrémnější povodňovou situaci. Rozlivy se v tomto případě změní na rozlití toku do větší vzdálenosti od koryta toku, míru ukazuje poté stav nad touto hodnotou stupně pro EO. Voda významně ohrozila obytné oblasti, protéká i silným proudem běžně suchými místy. A též na první pohled není možno rozeznat, kde se nachází vodní tok. Stav se zpravidla na toku nevyskytuje.
Aktuální informace a historie měření:
Stanoviště FARSKÝ POTOK – LUH
Měřen je zde též vodní stav v centimetrech s nulou vodočtu ve dně koryta tůně. Vodní tok protéká tůní, takže koryto je mírně rozšířeno. Voda se zde rozlévá v případě vyšších stavů do přilehlé lesní oblasti a tím se zvětšuje retenční schopnost tůně. Podklad je zde hlinitý, v tůni s četnými bahnitými nánosy. Jde o mělké koryto s nízkými a pozvolnými břehy, které přecházejí do lužního lesa.
Sledované údaje:
- Vodní stav (cm)
- Jakost vody (průhlednost, index 1-6)
- Teplota vody (°C)
Prahové hodnoty:
- Absolutní sucho (Q364): 25cm
- Sucho (Q355): 35cm
- Přeliv stavidla: 65cm
- Rozliv vody: 90cm
- Extrémní ohrožení: 120cm
Absolutní sucho odpovídá extrémně nízkému stavu, který se vyskytuje zcela výjimečně. K takovému zaklesnutí by nemělo dojít. Vodnost potoka je v takovém případě minimální a nedostačuje pro potřeby živočichů v Přírodní rezervaci. Tůň je v tomto případě bez vody, voda teče pouze středem tůně a tato má tedy podobu koryta toku. Stav se vyskytl jen v roce 2019 při extrémně nízkém přítoku Vlkavou. Sucho odpovídá velmi nízkému stavu a nedostačujícímu průtoku pro potřeby živočichů v rezervaci. V tůni jsou odhaleny okrajové části a tato začíná mít podobu koryta toku. Vyskytuje se při nízkém přítoku Vlkavou a stav by za celý rok neměl na tuto hodnotu klesnout.
Vodní stav se zde po většinu roku pohybuje v průměru od 40 do 65cm, spodní hranice je dosažena v létě při sušším počasí a horní naopak při vlhčím počasí a přesněji spadu větších srážek. Případně je stav i vyšší*. *Vedle období významných srážek a tání v zimě i při podzimním vypouštění rybníků v povodí. V případě potřeby se toto používá na proplachování stavidla (krátkodobé zdvižení hradících polí s cílem odplavit nánosy).
Přeliv stavidla není extrémním stavem a tedy ani prahovou hodnotou pro nějaký extrém z hlediska hydrologického. Jde naopak oproti suchu o pozitivní stav, kdy je retenční prostor tůně zaplněn po okraj přepadu stavidla a další voda přepadá přes stavidlo do umělé strouhy. Jde tedy o spíše o indikátor vyššího přítoku Vlkavou a to dostatečného a též o ukazatel toho, že se Farský potok o další vodu postupně ochuzuje přepadem. Stav se vyskytuje při vlhkém počasí a po významných srážkách v povodí či při zimním a jarním tání sněhu.
Rozliv vody znamená vysoký stav na Farském potoce, kdy současně voda intenzivně přepadá přes stavidlo a odtéká strouhou (přeliv +25cm). Při této hladině přibližně začíná docházet k obtoku vody kolem stavidla do strouhy a k přelivu vody z tůně na Farském potoce též do strouhy. Při vyšším stavu se poté mírně zdvihá stavidlo, aby nedocházelo k vymílání břehů koryta. Vyskytuje se při spadu mimořádných srážek nebo při zimním či jarním významnějším tání sněhu.
Extrémní ohrožení jde zde spíše orientační hodnotou, protože vlastně ani nemůže být tato hodnota dosažena. Když se bude dále zvyšovat přítok Vlkavou a vodní stav i při přepadu přes stavidlo, tak bude stavidlo zdviháno a dále vyhrazováno. Tím bude odtékat voda strouhou. Pokud by přes maximální odtok strouhou došlo k dosažení tohoto stavu, můžeme hovořit o mimořádné povodni přicházející Vlkavou. Stav se zpravidla nevyskytuje. Významnějšího zdvižení stavidla je zapotřebí jen ojediněle.
Může zde dojít k nulovému stavu? Při zdviženém stavidle velmi rychle – havárie stavidla, nutnost z naléhavého důvodu vodu vypustit strouhou atd. Při uzavřeném stavidle zpravidla ne. Ale pokud by k tomu došlo, tak by ztratil vodnost i celý Farský potok. Jeho zdrojnicí je totiž jedině Vlkava. Jde o pokračování Vlkavy a dříve šlo o jediné koryto. Dále by vysychaly tůně a stav na potoce by se blížil až by postupně dosáhl i nuly. Příčinou by bylo vyschnutí zdrojnice, tedy Vlkavy, tj. nulový stav i na Vlkavě. K tomu nedochází, takže by se to stát nemělo. Ovšem v letech 2018 a 2019 byl přítok Vlkavou minimální a vodní stav Farského potoka klesl extrémně nízko.
Aktuální informace a historie měření:
Stanoviště VLKAVA STOUHA – LUH
Zde je orientačně měřen vodní stav, který ukazuje odtok strouhou. Většinou není uváděn, neboť je nízký až nulový podle míry průsaku (úniku) vody stavidlem. Až v případě přelivu stavidla (dosažení stav 65cm nad ním, tj. též na Farském potoce) se stav na strouze zvyšuje. Totéž platí při jeho zdvižení, což se kromě výjimečných situací provádí jen při extrémním průtoku Vlkavy. Jindy pouze v případě nutnosti puštění vody strouhou z ekologických důvodů (aby se nebezpečná látka nedostala do tůní v rezervaci). Nebo při nutnosti propláchnout stavidlo a strouhu od nánosů (jednou za čas).
Sledované údaje:
- Vodní stav (cm)
Prahové hodnoty:
- Sucho: 0cm
- Extrémní ohrožení: 180cm
Sucho zde není nutné ani stanovovat, ale obecně jde o situaci, kdy neteče strouhou žádná voda.
Většinou teče strouhou jen průsak vody, vodní stav je suchu blízký a nejde o žádný extrém. Krátce protéká více vody při vlhčím počasí (spad větších srážek) a tedy přelivu stavidla. K tomu častěji dochází v chladné části roku a na podzim pak při vypouštění rybníků.
Povodňové stupně též ne třeba určovat, ty mohou být ale orientační. Vlivem vysokého břehu a přímého ústí do Labe ovšem vyšší průtok neohrožuje žádné pozemky. A vlivem situace místa ani budovy. Pouze může být potenciálně nebezpečný pro případné kolemjdoucí či spíše kolemjedoucí po Labské stezce (u splavu před ústím). K rozvodněné strouze není dobré chodit, neboť po dlažbě (zejména mokré) člověk velmi snadno uklouzne. Hlídat je nutné zejména děti, které zde často chodí a zkoumají strouhu a okolí. Extrémní ohrožení je orientačně stanoveno a odpovídá úplnému zaplnění strouhy vodou s rizikem případného rozlivu vody. Předpokladem je úplně otevřené stavidlo a extrémní povodňový přítok Vlkavou. Situace se nevyskytuje a muselo by jít skutečně o extrémní povodeň.
Kdy by k tomu teoreticky mohlo dojít? Pokud by při úplně vyhrazeném stavidle byl vodní stav minimálně tak vysoký a hlavně vyšší než je stav přelivu stavidla a vyšší při uzavřeném stavidle. Zejména by šlo o situaci, kdy by se při otevřeném stavidlu hladiny strouhy a Farského potoka prakticky spojily. Šlo by tedy o hladinu odpovídající rozlivu na Farském potoce. Zde je nutné ale již uvažovat rozlivy Vlkavy nad stavidlem ještě před rozdělením na Farský potok a umělou strouhu. Vodní stav na Vlkavě by musel být tedy též extrémní. To by zapříčinila též extrémní meteorologická událost či spíše souhra několika opakujících se meteorologických událostí plus patřičný dlouhodobější trend klimatu.
Konkrétní příklad? Reálné by to bylo v případě zimy velmi bohaté na sníh. Ve které by docházelo k několika oblevám s táním sněhu. Byla by vysoká nasycenost území celého povodí. A spouštěčem této situace by bylo poslední jarní tání většího množství sněhu z celého povodí. Případně kombinované s kapalnými srážkami urychlujícími tání a přidávajícími další vodu do povodí. V letním období by musel být velmi vlhký a vodný rok a vyskytnout by se musely alespoň dvě situace s extrémními vytrvalými srážkami kratčeji po sobě. Tak vznikají velké povodně, v lokalitě tohoto povodí ovšem výjimečně. Ohledně počasí je ale možné vždy vše, takže vyloučit výskyt takové situace nemůžeme. Nicméně jde o povodeň s vysokým číslem tzv. pravděpodobnosti opakování.