Hronětický náhon nebo také potok je odbočné koryto, které vyúsťuje z Vlkavy v obci Hronětice. Dnes je pod tímto názvem vedeno i trvale suché a mírně zanesené koryto vyúsťující z Vlkavy v obci Zbožíčko těsně nad stavidlem. Koryto pokračuje dále a v obci Hronětice dochází k dalšímu dělení koryta Vlkavy, dnes spíše k průsaku vody do tohoto koryta. To vede obcí Rozkoš, kolem Šnepova, pod pískovnou Obícka a ústí do jezera Ostrá.
Základní údaje
- Místo vyústění: Zbožíčko, NB (nad stavidlem, po Hronětice známo jako Doubravka)
- Nadmořská výška vyústění: 191m
- Ústí: Jezero Ostrá/Labe, NB (jihovýchodní část slepého ramene Labe navazující na jezero), aktuálně ovšem spíše: Farský potok – zprava (u obce Šnepov, okraj lužního lesa před Černou tůní)
- Nadmořská výška ústí: 175m
- Délka toku: 10.58km (bez Doubravky 6.49km)
Charakteristika
Koryto je trvale bez vody v úseku Zbožíčko až Hronětice, kde se nazývá také jako Doubravka. Místní stavidlo plnilo dříve funkci vodnosti tohoto náhonu. Už mnoho let se tak ale neděje. Koryto je místy i významněji zaneseno a zarostlé vegetací a na první pohled není rozpoznatelné, že jde o původní vodní tok. Od Hronětic, kde dochází k průsaku vody z Vlkavy vlivem vzdutí hladiny stavidlem Hronětice-Šibice, je náhon vesměs vodný. Při nižší vodnosti po většinu teplé části roku se během cesty za obcí Rozkoš voda ztrácí pod povrch. Vodní tok je tak většinou suchý.
U obce Šnepov existuje spojovací koryto s Farským potokem, kudy voda při vyšší vodnosti teče. Koncová část náhonu je trvale suchá a koryto je zanesené, místy zarostlé vegetací a též ztrácí podobu koryto toku. Voda pravděpodobně teče částečně pod povrchem a ústí do jezera Ostrá v podobě pramene či pramenů ve východní části jezera. V lesíku, který k jezeru přiléhá se nacházejí mokřady a malá tůňka zvaná Bárka. Zde se voda z náhonu pravděpodobně opět dostává na povrch.
Shrnutí
Hronětický náhon je odbočným korytem, které vzniklo v důsledku úpravami rozděleného koryta. Jednak prokopáním strouhy z Vlkavy a jednak umělým zvýšením hladiny vody ve Vlkavě pomocí stavidel. Nazývaný je též potokem, jde přesněji o potok vzniklý nahnáním vody do umělého koryta z jiného vodního toku. Tedy bez vývěru vody z podzemí v podobě pramene. Účely takových náhonů byly v minulosti nejčastěji napájení rybníka či častěji soustavy rybníků nebo provoz mlýnů na těchto náhonech, nazývaných též kanály. Jinými slovy přivedení vody tam, kam přirozeně tato netekla a bylo jí tam potřeba. Hronětický náhon přivádí vody do oblasti Rozkoše a severně od Šnepova, kde vodní tok žádný jinak neteče. Dnes je nazýván Hronětickým náhonem i úsek bývalého koryt od Zbožíčka (dříve Doubravka).