Povodí Vlkavy je drobné povodí nacházející se ve středním Polabí. Povodí odvodňuje východní a jižní Mladoboleslavsko, střední a jižní Nymbursko. Teče tedy přes okresy Mladá Boleslav a Nymburk. Též je tento vodní tok nazýván někdy potokem a to pravděpodobně z důvodu názvosloví jednotlivých koryt s kmenovým tokem spojených. Více na stránce o ramenech a odbočkách a jejich názvosloví. Případně se přebírá z německého názvu podle dřívějšího názvosloví „Wlkawa Bach“. Povodí sousedí na severu s povodím Klenice (přítok Jizery). Na západě s povodím samotném Jizery. Jižně s povodím středního Labe, jehož je součástí. Na východě a severovýchodě sousedí s obdobným povodím Mrliny.
Název Vlkava je složen pravděpodobně ze slova „vlk“, neboť tok byl dříve nazýván vlčí řekou a přípony „ava“ – v překladu voda. Vodní tok protéká kolem stejnojmenné obce Vlkava v jižní části okresu Mladá Boleslav. Pro hlavní tok je správným názvem tedy pouze Vlkava.
Informace o povodí – přehled
- Pramen kmenového toku: Ledce, okr. Mladá Boleslav, nadmořská výška 255m
- Délka kmenového toku: 35.6km
- Plocha povodí: 237km2
- Průměrný průtok v ústí: 0.61m3/s-1
- Hlavní přítoky: Ledecký potok, Ovčárenský potok, Svatojířský potok, Jabkenický potok, Dobrovka a Stračí potok
- Rybníky na kmenovém toku: Velkoledecký rybník, Mrštín a Vlkavský rybník
- Největší vodní plocha: Vlkavský rybník (17ha)
- Povodí: Labe
- Úmoří: Severní, Atlantský oceán
- Řádovost: II. řád*
- Číslo hydrologického pořadí: 1-04-07-006
Hydrologické pořadí: 1 (hlavní povodí, určuje Povodí Labe) – 04 (dílčí povodí kmenového toku) – 07 (základní povodí třetí řádu) – 006 (povodí čtvrtého řádu)
*Podle klasifikace toků od toku ústícího do moře vzestupně.
Správcem povodí je Povodí Labe, s. p., Závod Jablonec nad Nisou.
Situace a klasifikace povodí
Povodí Vlkavy sousedí na severu s povodím Klenice (přítok Jizery). Na západě navazuje na povodí Jizery a na východě sousedí s obdobným drobným povodím řeky Mrliny. V jižní části zaniká v povodí středního Labe, jehož je součástí. Z hlediska řádovosti podle vzestupného členění od toku ústícího do moře jde o povodí II. řádu. Tato klasifikace řádovosti ovšem nemůže spolehlivě rozlišit významná a méně významná povodí, resp. vodní toky. Například v případě vodního toku Vltava, našeho nejvodnějšího a nejdelšího toku, kdy změníme v názvu pouze jedno písmeno, jde též podle této klasifikace o tok II. řádu.
Voda z Vlkavy tedy odtéká do Labe a následně ústí do Severního moře, které je součástí Atlantského oceánu. Z jakých vodních toků se povodí skládá, jaké stojaté vody obsahuje a jaká se na Vlkavě nacházejí významná vodní díla. O tom se podrobněji dočtete na dalších stránkách, zde následuje stručný popis a přehled.
Trasa toku
Počátkem toku je oficiálně odtok z malého rybníka v obci Ledce ve výšce 255m n.m. Vodní tok teče k západu a to kolem obcí Kobylnice a Žerčice, dále teče mírně k jihozápadu a protéká obcí Pěčice. Stále teče k jihozápadu až západu přes Kosořice a kolem Voděrad. Podtéká železniční trať Nymburk – Mladá Boleslav a od Voděrad mění svůj směr na jižní. Teče kolem Luštěnic, Újezdu a několikrát podtéká zmíněnou železniční trať. Protéká mezi obcemi Čachovice a Vlkava. Teče stále k jihu až krátce mírně k jihozápadu a to přes Všejany a Straky.
Ve své dolní části protéká kolem jihovýchodního okraje dráhy letiště Boží Dar u Milovic a teče přes obec Zbožíčko. Následně se stáčí krátce až k východu, teče rozsáhlými poli či loukami. Protéká obcí Hronětice, přičemž si stále udržuje východní směr. Za obcí ale už opět nabírá jižní směr a vtéká do Kostomlat nad Labe, poslední obce na toku. Zde teče jihozápadně a to až do lužního lesa v PR Mydlovarský luh, kterým protéká a ústí do řeky Labe z jejího pravého břehu a to umělou strouhou betonovým obložením a splavy.
Přítoky
- Ledecký potok
- Svatojířský potok
- Ovčárenský potok
- Žerčický potok
- Semčický potok
- Dobrovická stoka
- Dobrovka
- Jabkenický potok
- Stružský potok
- Stračí potok
- Čilecký kanál
- Hluboký příkop
- Další drobné prameny bez názvů
(levostranné, pravostranné)
Nejdelší přítoky:
- Jabkenický potok (13.6km)
- Stračí potok (12.5km)
- Dobrovka (8.7km)
» Více na stránce: Přítoky a ramena.
Rybníky
Rybníky na toku Vlkava:
- Návesní rybník
- Mlýnský rybník I
- Velkoledecký rybník
- Mlýnský rybník II
- Mrštín
- Vlkavský rybník
- rybníček Zbožíčko
(přímo průtočné tokem)
» Více na stránce: Rybníky.
Největší rybníky v povodí podle výměry:
- Vlkavský rybník (17.4ha)
- Kosořický rybník – Jabkenický potok (7.9ha)
- Mrštín (7.6ha)
- Velkoledecký rybník (7.4ha)
- Jistebský rybník – Svatojířský potok (7.3ha)
- Rejšický rybník – Jabkenický potok (6.9ha)
Ramena
- Doubravka
- Hronětický potok/náhon
- Farský potok
(suché, částečně/přechodně vodné, trvale vodné)
Jak již bylo uvedeno, detailní informace o těchto včetně případných fotografií najdete na samotných stránkách. Průsakem vody vzniká také samostatný vodní tok Mlynařice. Jde o trvale vodný tok, v nejsušších obdobích může ztrácet vodnost ve své horní části.
Hrazení
Tok Vlkavy je v dolní části (od obce Straky) hrazen stavidly. Stavidla mají za úkol pro různé účely zvýšit hladinu vody v prostoru nad nimi. hlavními účely je snazší odběr vody, potřeby živočichů a obecné zadržení vody v krajině. Dalším účelem některých stavidel je zejména zajistit vodnost odbočných koryt (náhonů) nebo napájení rybníků. Hrazením jsou i dva stupně, první nad hájovnou na hlavním toku Vlkavy. Druhý je před ústím umělé strouhy Vlkavy.
» Více na stránce: Stavidla.
Narazili jste na jakýkoli problém kdekoli v povodí Vlkavy? Nenechávejte to být! Dejme o problému vědět klidně mě prostřednictvím kontaktu. Oznámit to můžete ihned ideálně správci povodí nebo jiné instituci. Návod jak to udělat, komu nejlépe problém nahlásit včetně kontaktů naleznete na hlavní stránce Web Řeka Vlkava.
Kde může být problém a jaký? Většinou jde o ekologický problém týkající se vody a okolí nebo o problém poškození/havárie. Takže jakýkoli odpad, znečištění vody různého druhu nebo zaznamenaný větší úhyn živočichů v toku nebo stojaté vodě. Dále poškození vodních objektů jako jsou v povodí zejména rybníky a jejich prvky či stavidla. Toto vše je nutné často co nejdříve řešit a bude tak moci být učiněno právě pokud to co nejdříve ohlásí kdokoli, kdo se nachází v povodí například na procházce a všímá si okolí. Na konkrétních stránkách najdete informaci s výzvou k nahlášení problémů týkající se dané části povodí.
Mohlo by vás také zajímat
Jaké mimořádné manipulace se vyskytují v povodí Vlkavy? Jde zejména o sezónní vypouštění rybníků v okrese Mladá Boleslav (horní část povodí) na četných přítocích toku. A to před výlovy rybníků. Nejvýznamnější vliv má vypouštění velkých ploch, zejména Vlkavského rybníka. Nebo vypouštění více rybníků v povodí. Tyto pravidelně během podzimu navyšují průtok na střední a dolní Vlkavě. Vypouštění začíná zpravidla ke konci září a končí během listopadu. Dalšími menšími manipulacemi jsou vypouštění stavidel v dolní části Vlkavy před zimním obdobím, probíhá zpravidla v listopadu. Zde není zvýšení průtoku tak významné a hlavně ne dlouhodobé.
Dokáží retenční plochy v povodí ochránit území pod nimi před povodněmi či před suchem? Samozřejmě částečně ano, ale pokud je v povodí vody mnoho, musí vodními toky odtéct. Retenční schopnost menších rybníků je minimální. Neplní funkci vodních nádrží typu přehrad. Plní ale funkci retenci vody v krajině, vedle mnoha dalších. Při přeplnění by hrozilo protržení hráze a vznikla by mnohem větší újma (umělá povodeň). Někdy je vody ale skutečně mnoho a toto se stane, jako například v roce 2013 v sousedním povodí Mrliny. Proti suchu na toku jsou též „krátké“. Když voda v povodí prostě není, nelze pro udržení průtoku jen tak upustit veškeré rybníky. Naopak, voda se v nich zadržuje co jen to jde i při vyschnutí přítoku.
K čemu slouží hrazení v dolní části povodí? Na dolní Vlkavě plní stavidla více funkcí. Zejména retenční a to zvyšující vodní hladinu v části toku. Dolní stavidlo v lužním lese zajišťuje průtok v odbočce Vlkavy – Farském potoce.
Proč je názvosloví v povodí tak komplikované? Protože má tok více ramen, tzv. odboček. Správným názvem hlavního koryta je název Vlkava. Vžitým názvem kolem Zbožíčka je Doubravka, jde o náhon vedoucí kousek od hlavního toku – dlouhodobě je již bez vody. Kolem Kostomlat se říká Strouha, ale v tomto případě jde o obecný název pro vodoteč, nejde tedy o vodní tok v okolí. Nejde tak o žádný název toku, ale o pojem strouha.
Ale často také tok lidé nazývají Farským potokem (slangově Farbouchem) a mají tedy za to, že odbočka Vlkavy v lužním lese je tím hlavním korytem a teče odněkud ze severu. Dříve tomu tak bylo, dnes je názvosloví upraveno po prokopání umělé strouhy do Labe. U ústí umělé strouhy do Labe kousek pod zdymadlem Hradištko na Labi najdeme i turisticky značený cíl s názvem ústí Vlkavy do Labe. A aby toho nebylo málo v Hroněticích odbočuje Hronětický náhon, též pozůstatek úprav se snahou přivést vodu trochu jinam. Snad jsem tímto vnesl do současného názvosloví trochu světla.
Je tok Mlynařice součástí povodí Vlkavy? Není, do povodí nepatří. Souvisí s povodím pouze tím, že voda z Vlkavy do této vodoteče prosakuje u obce Vápensko skrz písčité podloží. Jinak teče tok opačným směrem (k západu) a tvoří samostatné velmi malé povodí potoka.
Jaká je jakost vody v povodí? Čistota vody ve vodních tocích je dnes na poměrně dobré úrovni. Lze to konstatovat i o povodí Vlkavy. Tuto ovšem kazí provozy, které vypouštějí částečně znečištěnou vodu, někdy ovšem i silně znečištěnou. Tyto faktory jakost vody ovlivňují. Nejlepší čistota vody je v povodí při absenci prudkých srážek při nízké teplotě vody, ale zároveň při její dostatečné cirkulaci. Nejvíce zpravidla na jaře a poté na podzim, ale před začátkem vypouštění rybníků (viz otázka první). Mezi znečištění řadíme zejména ČOV, které často i přetékají. Dále vypouštění odpadních látek z cukrovaru v Dobrovici, nehledě na ojedinělé havárie a překročení limitů vypouštěných látek zejména melasy).