Hydrologické extrémy

Hydrologické extrémy je možné rozdělit na dva základní a protikladné druhy. Jde o sucho a povodeň. V úvodu objasníme co přesně tyto extrémy znamenají. Každý si asi dokáže představit alespoň obecně co je to sucho a co povodeň. Co se týče vodních toků a podzemních vod hovoříme konkrétně o hydrologickém suchu. Sucho je tedy v tomto ohledu stavem, kdy je vod v povodí nedostatek. A tedy průtok vodního toku je nižší než prahová hodnota stanovená pro sucho. Tedy pro pravděpodobnost dosažení po 355 dní v roce (tzv. hodnota Q355d). Rozlišit lze ještě absolutní sucho, což je hodnota průtoku či stavu dosažená minimálně po 364 dní v roce (Q364d). Jde o pravděpodobnostní hodnoty, podobě jako v případě opačného extrému.

Povodeň tedy situace, kdy je v povodí vody více než je běžné – přebytek. Dochází z nějakého důvodu k většímu odtoku vody z území (podle toho se povodeň dělí). Velikost povodně určují jednak stupně povodňové aktivity (dále jen SPA) a dále koeficienty pravděpodobnosti dosažení daného průtoku. Ty jsou stejné jako v případě sucha. Jedná se o Q1, Q2 … Q100 a podobně. Číslo ukazuje pravděpodobnost opakování daného průtoku, tj. jednou za 1, 2 roky či sto let podobně. Jde o pravděpodobnost, nikoli o fakt, že se povodeň dané velikosti objeví skutečně jednou za například 5 let. Naopak se nemusí objevit 30 let nebo na druhou stanu se takový průtok může vyskytnout za 5 let například 3 krát.

Hydrologické extrémy v povodí Vlkavy

Povodí Vlkavy má režim s převažujícím letním typem povodní. Vyskytují se zde povodně v důsledku prudkých bouřkových srážek nebo trvalých srážek. Povodně nejsou v povodí Vlkavy nijak časté. Zimní typ povodní se zde vyskytuje jen zřídka, neboť v nižší teplejší poloze se nevyskytuje příliš vysoká sněhová pokrývka. Ani problém s ledem v korytu toku a jeho následným chodem zde není vůbec častý. Jde spíše o ojedinělou situaci.

Sucho se v povodí Vlkavy vyskytuje častěji. A je samozřejmě záležitostí letního období nebo se typicky přenáší přes více let. Vodní stav klesá na nízké hodnoty během léta a na začátku podzimu do doby, než je nadlepšen vypouštěnými rybníky v horní části povodí. Poté již neodpovídá reálné vodnosti v povodí, více informací na stránce Hydrologické poměry.

Povodně

Hydrologické extrémy - povodně na Vlkavě, přehledová ilustrace.

Praktické příklady z minulých let:

  • 2014
  • 2013
  • 2010
  • 2006

Povodně se v povodí týkaly stejně jako na celém území ČR vlhkého období let 2005 až 2014. Toto desetileté období bylo významně vlhké s vrcholem v roce 2010, kdy se vyskytlo více povodňových událostí. Ty byly spojené s trvale vysokou nasyceností území, která se týkala i nížinné oblasti Polabí. Poslední významnou povodňovou situací byla povodeň v létě 2013 a následně krátkodobá přívalová povodeň v létě 2014. Od té doby se potýkáme v ČR a i v povodí Vlkavy s opačným hydrologickým extrémem, se suchem.

Hydrologické extrémy. Hladina Vlkavy v Kostomlatech 26.6.2013.

Hladina Vlkavy v Kostomlatech pod stavidlem dne 26.6.2013, na louce docházelo k mírnému rozlivu

Hydrologické extrémy. Odtok strouhou Vlkavy 26.6.2013.

Takto vyhrazené koncové stavidlo na strouze v lužním lese jako na konci června 2013 často nebývá

Sucho

Hydrologické extrémy - sucha na Vlkavě, přehledová ilustrace.

Praktické příklady z minulých let:

  • 2018-2019 (počátek 2020)
  • 2015

Nejvýraznější suchá období se vyskytla v ČR a tedy i v povodí Vlkavy v pětiletém období 2015 až 2020. Prvním vrcholem bylo sucho v horkém roce 2015, kdy vodní stav ke konci léta na dolní Vlkavě zaklesnul na velmi nízkou úroveň. Druhým vrcholem bylo období let 2018 a 2019, kdy započalo extrémní sucho v roce 2018. Pokračovalo i v následujícím roce a přeneslo se do roku 2020, kdy během jara skončilo.

Pro konkrétní informace o naměřených hodnotách stavu na dolní Vlkavě autorem i další informace o měření a charakteristikách údajů z měření navštivte stránku Měření Vlkava nebo Měření Farský potok.

Hydrologické extrémy - povodně, přehledová ilustrace. Hydrologické extrémy. Nízká hladina nad koncový stavidlem na Vlkavě, podzim 2019.

Vyschlý Stračí potok v létě 2018 (vlevo) a nízká hladina nad koncovým stavidlem Vlkavy v lužním lese na podzim 2019 (vpravo)

A pokud máte jakékoli dotazy k tématice, neváhejte se mě zeptat a využít kontaktních cest.

Naměřené extrémy – sucho

V extrémně suchém období let 2015 až 2019 zaznamenal autor následující minimální vodní stavy.

  • Vlkava (Lány): 3cm (22.7.2019, 28. a 29.7.2019, 6. a 7.8.2019, 9. a 10.8.2019, 3.9.2019, 21. – 24.9.2019 a 29.9. – 2.10.2019), 2cm (23. – 27.7.2019, 25.8 – 2.9.2019 a 4. – 8.9.2019)
  • Farský potok (Luh): 23cm (27.7.2019, 26. -30.8.2019 a 6.9.2019), 22cm (7. a 8.9.2019)

Uvedeny jsou dva nejnižší naměřené stavy, které znamenají současně výskyt extrému. Ted sucha (Q355) nebo absolutního sucha (Q364). Rok 2019 byl vrcholem suchého období 2015-2019, resp. 3/2020. Sucho ještě ovládlo začátek roku 2020. Velmi nízký vodní stav byl zaznamenán i v zimním období. Při náhodném zjišťování stavu 2.1.2020 činil na stanovišti Lány 4cm. Vodní stav nebyl tak nízký v roce 2018 i přesto, že léto tohoto roku a obecně teplá část přinesla vyšší teplotu a častější vlny horka v kombinaci s nízkými srážkami. Stav byl nízký, avšak nikoli nejnižší. Je zde tedy dobře patrné, že zásoba podzemní vody či vydatnost pramenů se snížila v roce 2019 ještě více.

Toto suché období nám (též autorovi) přineslo zkušenosti s hydrologickou situací v povodí a v dolní části Vlkavy při výskytu suchého a horkého typu klimatického vývoje. A tedy s výskytem převážně tepla a sucha v létě i v zimě. Zkušenosti s povodněmi v povodí má autor z let 2005, 2006, 2009, 2010 a 2013 či 2014. V té době ještě neprováděl přesná měření, avšak fotografická dokumentace stavu uvedená na této stránce výše je též důležitá.

Přehledy vývoje vodních stavů za období měření v každém roce jsou k dispozici na stránkách s údaji a informace o měření. Tedy na stránkách Měření Vlkava a Měření Farský potok.

Závěr

V povodí Vlkavy se z hydrologických extrémů vyskytuje častěji sucho nebo jemu blízký stav během letního období. Povodně jsou zde méně časté, převažuje jejich letní typ. Povodně jsou tedy nejčastěji vyvolány trvalým deštěm, většinou za předchozího nasycení území a zaplnění povodí srážkami v delším vlhkém období. Dále přívalovými srážkami při letních či pozdně jarních bouřkách. V takovém případě jde o krátkodobé povodně, které zasáhnou většinou jen určitou dílčí část povodí. Pouze při akumulaci několika významných prudkých srážek v kratším období nebo při vyšším nasycení dochází k rozvodnění celého povodí. Jde o krátké zakolísání průtoku či stavu do vysokých, ojediněle i povodňových hodnot.

S přesným měřením během sezóny teplé části roku začal autor v roce 2015 při výskytu značného sucha. Velmi suché období se vrátilo do oblasti střední Evropy a naší republiky po 12 letech. Mezi tím převažovalo vlhčí či velmi vlhké počasí s jen krátkodobějšími obdobími sucha. Z pohledu období převážně vlhkých let 2005 až 2014 lze ohledně sucha jmenovat snad jen rok 2007.