Zanesení tůně na Farském potoce

Během zimních povodňových situací došlo k negativnímu vlivu na koryto Farského potoka. Koryto zejména v oblasti první tůně (Novákovy) za rozbočením strouhy Vlkavy a Farského potoka se zanáší postupně. Velkou měrou k jeho zanesení došlo však v uplynulé zimě. To se na Vlkavě vyskytly povodňové průtoky. Bohužel vybudovaná strouha nefungovala tak, jak by měla. Tou se odvádí převážně přebytečné množství vody, kterou nepojme Farský potok. Voda se nechává přepadat přes stavidlo do strouhy ideálně co nejdéle. Ale při extrémní průtocích Vlkavy to rozhodně není žádoucí. Strouha slouží také k odvedení závadné vody mimo Farský potok tak, aby neutrpěla tamní cenná fauna. Bohužel v posledních letech nedochází ke zdvihání stavidla vůbec a to si vybralo svoji daň. Blíže k tomu uvádíme v dalších odstavcích tohoto textu.

Zanesení tůně na Farském potoce má negativní vliv na průtok Farského potoka dále

V posledních letech se bohužel nechávají veškeré vysoké průtoky (resp. přítoky) Vlkavy odvést přes zavřené koncové stavidlo na strouze. Při řekněme mírnějších povodňových situacích to lze a není nutné vodu odvádět strouhou pomocí manipulace se stavidlem (vypuštění spodem). Ale určitě to je občas žádoucí, protože tím dojde k propláchnutí strouhy a samotného stavidla. Tedy koryta v oblasti stavidla. Zde proběhla na podzim roku 2022 rekonstrukce starých dřevěných hradících polí stavidla a s tím spojené odbahnění strouhy nad stavidlem. Dnes je koryto strouhy nad stavidlem zaneseno minimálně tak, jako před odbahněním či možná dokonce i více. A to po povodních v uplynulých dvou zimních sezónách. Zejména tedy po dvou povodních v uplynulé zimě 2023/2024.

Bahnité sedimenty se však usazují i v korytě Farského potoka v místech, kde je pro to prostor a kde voda příliš rychle neproudí. Zaneseno je vyústění Farského potoka, ale převážná část bahnitého sedimentu se usadila na počátku i uprostřed první tůně nacházející se nedaleko jmenovaného stavidla a samotné umělé strouhy. Z tůně se při extrémním průtoku voda navíc přelévá do strouhy, v takovém případě by mělo dojít k otevření stavidla a dříve se tak pravidelně dělo.

Přelévající se voda z tůně Farského potoka do strouhy Vlkavy v období velmi vysokého stavu

Přelévání vody sice působí vymílání kamenného obložení strouhy, ale to bych neoznačil za zásadní problém. Zásadnější problém tkví v zanesení tůně, čímž se změnil sklon koryta a jeho průtočnost. Voda zde musí překonat zvýšené dno zmíněným bahnem. To též zúžilo tůň a prostoru pro vodu je zde tedy méně. Tím se dostává dále do Farského potoka méně vody a více jí přepadá přes stavidlo do umělé strouhy a odtéká přímo do Labe. Voda přepadá přes stavidlo i za průtoků, za nichž již dávno nepřepadala a veškerou vodu tak „dostával“ Farský potok, kde je cirkulace vody důležitá.

Popis a znázornění aktuální situace

Čím více bude nánosu v ramenu Farského potoka a zejména v první tůni na toku po vyústění z hlavního toku, tím méně vody překoná toto vytvořené převýšení. Tůň se na svém počátku, ale i konci zúžila. Počátek tůně již má charakter běžného koryta vodního toku. Do tůně popadalo v minulých letech také několik stromů, u nichž dochází ke snazšímu zachytávání bahnitých materiálů, plus dalších plovoucích materiálů. To čím dál více znesnadňuje průtok vody.

Odhad přibližné změny zavodnění tůně na základě zvýšení dna a zúžení koryta v oblasti obecně, včetně vlivu spadlých stromů do tůně, u nichž dochází k četnějšímu hromadění nánosů.

Jaké je řešení situace?

V současné době jedině odbahněním ideálně celé první tůně, včetně koryta Farského potoka od odbočky z Vlkavy. V ještě lepším případě odstraněním popadaných převážně topolových větví v oblasti za rourou mostku lesní cesty na konci této tůně. Včetně odstranění porostů, které sahají až do koryta. Ideálnějším řešením by však byla prevence tohoto stavu. Samozřejmě by se i při pouštění strouhou Farský potok zanášel, ale rozhodně ne tak intenzivně a rychle. Jednodušší a prakticky beznákladové by bylo zajištění správného fungování tohoto stavidla, které by určitě muselo nastat po odbahnění, pokud bychom se chtěli tomuto zásahu brzy vyhnout.

V minulosti bylo stavidlo ve správě státního podniku Povodí Labe, pracovníky zdymadla Hradištko. Vzhledem k tomu, že stavidlo se nachází nedaleko tohoto zdymadla na Labi a pracovníci se v jeho blízkosti pohybují, bylo to určitě lepší řešení. A navíc vše fungovalo správně. Před několika lety přešla správa pod pracoviště povodí Mladá Boleslav. Samozřejmě manipulaci se stavidlem má provádět pověřený člověk z Kostomlat nad Labem, stejně jako je tomu u stavidel v obci a blízkosti obce. Tam však otevírání na zimu a zavírání na teplé období roku funguje. Při extrémním průtoku by se mělo přistoupit k adekvátnímu otevření i tohoto koncového stavidla. V opačném případě bude totiž docházet k zanášení a zazeměňování koryta Farského potoka, zejména na počátku první tůně. Tím bude stále méně vody dostupné pro Farský potok a více vody bude tzv. utíkat strouhou. Může dojít ke stavu, kdy půjde o většinu přitékající vody, která přepadne přes stavidlo.

Zejména v minulé zimě došlo i k významnému zanesení koryta v prostoru nad stavidlem v Hroněticích. Zde však je řešení velmi jednoduché. Stavidlo se vypustí, tím se propláchne koryto a případně bagrem dojde k odstranění nánosů, které se nepropláchnou. To v případě uvedené tůně zajisté možné není.

Odbahnění tůně či části koryta k ní přiléhajícího je zejména v dnešní době špatné ekonomické situace nepravděpodobné. Po zanesení z minulých povodní tedy zůstane stávající stav. Důležité je, aby tento stav nebyl v dalších letech ještě zhoršován. Bude-li přístup k manipulaci se stavidlem v oněch žádoucích situacích (tj. extrémních průtocích) obdobný jako dosud, lze zhoršování očekávat rychle.