Dolní tok
Přibližně od obce Straky můžeme hovořit o dolní části toku Vlkavy. Zde je nejvyšší vodnost, neboť 90% přítoků do toku již ústilo. V dolní části prakticky žádné přítoky nepřibírá, naopak dochází k větvení koryta toku na umělá koryta a náhony a v okolí dochází i k průsakům vody z koryta Vlkavy, čímž vznikají i jiné toky. Vlkava je zde hlavním zdrojem vody, která do jisté míry udržuje ve své blízkosti i hladinu podzemních vod.
Vlkava v obci Straky v létě
⇓ km 9.4
V obci Zbožíčko, se nachází stavidlo složené z jednoho dřevěného pole. Stavidlo slouží též pro vzdutí hladiny v toku a to zejména z důvodů napájení místního malého rybníka v obci. Následně se voda vrací stružkou zpět do toku Vlkavy. Dříve se zde vlivem tohoto stavidla koryto Vlkavy rozdělovalo na samotný tok Vlkavy a Hronětický náhon, známý zde spíše pod názvem Doubravka. Tento náhon zaúsťoval do hlavního toku až v obci Hronětice, avšak zároveň ihned pokračoval dále směrem k obci Rozkoš. Dnes je koryto Doubravky suché a zanesené.
Vlkava pod obcí Zbožíčko (pohled ze stavidla po proudu) v podzimním období
Pod stavidlem se vlévá do Vlkavy zleva Stračí potok, ten není příliš vodný, v letním období pramen výrazně zeslábne a při významnějším suchu zůstává koryto zcela bez vody. Dále ústí do toku opět slabé prameny, některé z nich mají i názvy, jsou po větší část roku suché.
Vlkava teče následně kolem obce Vápensko. Zde dochází k již výše zmíněnému průsaku vody v polích u obce a tímto vzniká samostatný vodní tok zvaný Mlynařice. O té je pojednáno též v části o přítocích a ramenech toku. Dále Vlkava protéká obcí Hronětice, kde se spojuje s dnes již suchým korytem Hronětického náhonu, resp. Doubravky v místě, kde dochází k dalšímu rozdělení toku či v současnosti spíše k průsaku vody.
⇓ km 5.7
Zde prosakuje voda z koryta Vlkavy a vzniká tak Hronětický potok, zvaný též Hronětický náhon. Za obcí Hronětice se na Vlkavě nachází menší stavidlo. To slouží pro vzdutí hladiny vody v toku zejména pro odběr vody místním hasičským záchranným sborem či zemědělskou technikou. Primárně se ale jedná o stanoviště vyhrazené především požární technice.
⇓ km 3.0
Vlkava poté teče mezi poli za částí obce Kostomlaty nad Labem – Lány a poté vtéká do Kostomlat nad Labem. Před železničním viaduktem trati č. 231 a obcí Kostomlaty nad Labem se nachází první velké stavidlo ovládané z plošiny s ozubenými koly a řetězy, které drží tři dřevěná stavidlová pole. Toto stavidlo je nutno v případě vyšších průtoků ihned vyhradit, neboť voda z koryta Vlkavy zde zatápí sklepy a níže položená místa přilehlých domů části Lány prostřednictvím průsaků v podobě spodní vody a též se vylévá z koryta.
Vlkava poté protéká přímo Kostomlaty nad Labem, kde se nachází podobné stavidlo zabudované ve zděném korytu toku, přes něhož vede lávka pro pěší a cyklisty, tj. lávka běžně přístupná. V posledních letech se stavidlo ale nepoužívá a je trvale vyhrazeno. Stavidlo tak není správcem udržováno a na první pohled vidíme, že již neplní svůj účel. Stavidlo se nachází zhruba v km 2.42. V této dolní části je Vlkava nejvíce vodná. Od Vápenska už nemá kromě jednoho nevýznamného žádné přítoky. V obci Kostomlaty nad Labem je koryto částečně uměle upraveno zděním. Vlkava poté pokračuje k jihozápadu až následně k jihu a pod obcí Kostomlaty nad Labem se nachází další velké stavidlo se zeleným nátěrem kovových a plechových částí.
Vlkava pod obcí Kostomlaty nad Labem (pod stavidlem) nad místní hájovnou
⇓ km 1.58
Vlkava směřuje následně luční oblastí do přírodní rezervace Mydlovarský luh, kde je hlavním zdrojem vodstva a též „obydlím“ pro mnoho tamních vodních živočichů, nicméně i živočichů suchozemských, kteří v luhu žijí a k životu vodu potřebují. U místní hájovny do toku ústí asi v km 1.07 zleva Hluboký příkop, úplně poslední přítok Vlkavy, který ovšem nemá velkou vodnost a zejména v letním období vodnost zcela ztrácí. Vzhledem k tomu, že tento často vysychá, není tedy žádným významným přítokem Vlkavy.
Rozdělení Vlkavy (vlevo) a odbočky Farského potoka (dříve jediné koryto) v lužním lese za vypouštění rybníků v době velkého rozvoje sinic (2019)
Těsně před soutokem s Labem, do něhož ústí korytem uměle obloženým kamením se rozděluje na hlavní tok, Vlkavu, a Farský potok, který je vodním zdrojem pro PR Mydlovarský luh. Dříve, tedy před úpravou koryta řeky Labe a tím i dolního toku Vlkavy, šlo o jediné koryto zvané pravděpodobně Vlkava. Od prokopání umělé strouhy jako spojky do Labe došlo poté k přejmenování tohoto pravého ramene na Farský potok (pro odlišení) a hlavní tok pojmenovaný jako Vlkava ústí přímou umělou spojkou do Labe a to přes trvale (vyjma mimořádných událostí) zahrazené stavidlo.
⇓ km 0.23
Stavidlo se nachází cca v kilometru 0.23 a zajišťuje vodnost dnes odbočujícího koryta Farského potoka, který je pravým odbočným ramenem Vlkavy. Hlavní tok Vlkavy ústí do Labe, kousek pod zdymadlem Hradištko na Labi z pravého břeh řeky. Tímto korytem do Labe ústí většinou jen malá část vody (v letním či obecně sušším období prakticky žádná), více vodný je Farský potok, (odbočka Vlkavy) který ústí do Labe cca 2 až 2.5km dále po proudu řeky Labe (více na stránce o ramenu FP). Ústí Vlkavy do Labe je
ústím naprosto nepřírodním. Jedná se o umělou strouhu s kamenným obložením, umělým betonovým
stupněm před ústím i v samotném ústí.
— km 0
Ústí Vlkavy do Labe uměle vybudovanou strouhou za vyšší vodnosti
O rybníkách a objektech jako jsou zejména stavidla se dozvíte na samostatných stránkách a o konkrétních vybraných případně na dalších stránkách. Informace o objektech a rybníkách na přítocích v povodí se dozvíte na stránkách s informacemi o konkrétním toku (dílčím povodí), například Ledecký potok.
Závěr
Říčka Vlkava překonává jen velmi malé převýšení a to pouze 77m. Takže pohyb vody v toku je většinou velmi pomalý. Ve vodním toku se nachází nejčastěji bahnité sedimenty ve spojení s pískem a drobnými kamínky. Místy se nachází jílové podloží. Jde o typický nížinný vodní tok. Z dnešního pohledu jde o tok uměle upravený (napřímený) a regulovaný (pomocí hradících prvků a rybníků). Místy je tedy uměle zvyšována hladina vody. Další manipulace s vodou mohou působit rybníky. Více o tomto je zahrnuto na stránkách o hydrologických poměrech v povodí. Vývoj vodního stavu autor po většinu roku měří a sleduje v dolní části, více se dozvíte na stránce Aktuální stav a konkrétní údaje na stránkách s daným měřením.
Pokud srovnáme geografické a hydrologické poměry se sousedním, obdobným, povodím Mrliny, zjistíme, že:
- Vlkava je o 16km kratším tokem (51.6km)
- Má o 419.8km2 menší plochu povodí (656.8km2)
- Má o 1.01m3/s-1 nižší průměrný roční průtok (1.62m3/s-1)
- Pramení o 123m n. m. níže (378m n.m.)
- Má samozřejmě méně přítoků a leží na ní méně rybníků
*V závorkách uvedeny hodnoty pro Mrlinu.
Z výše uvedeného plyne, že jde o mírně větší povodí než je povodí Vlkavy. S delším kmenovým tokem, povodí též sahá do mírně vyšší nadmořské výšky. Nachází se více východně až severovýchodně a přesahuje do sousedního Královéhradeckého kraje. Vlkava pramení na severovýchodním okraji kraje Středočeského. V soustavě pravostranných drobnějších přítoků Labe ve středním Polabí je z trojice přítoků od východu (Cidlina, Mrlina a Vlkava) nejmenší.
Kam hlásit závady?
Narazili jste na něco v nepořádku? Veškeré problémy, které se týkají povodí můžete hlásit jednak mě prostřednictvím kontaktu. A dále Povodí Labe jako správci toku, ČRS jako správci revíru nebo obci, městysu či městu, v jejich katastru se problém v povodí vyskytuje. Podrobný návod s kontakty na instituce najdete na stránce Web Řeka Vlkava. U konkrétních toků, rybníků, stavidel a podobně uvádím konkrétní postup kam problémy hlásit.
Co může být v nepořádku? Zejména výskyt odpadu v toku, rybníku, a jejich okolí v rámci povodí. Dále poškození stavidla, prvků rybníka nebo obecně vodního toku jakýmkoli způsobem. Výskyt nebezpečné látky ve vodě či v její blízkosti. A též nepřiměřený úhyn ryb či dalších živočichů ze zatím neznámé příčiny. To jsou nejčastější problémy, které se v povodí mohou vyskytnout.
Co by vás o toku mohlo dále zajímat?
Je Vlkava vodácky vhodná? Spíše nikoli, avšak v dolní části toku za vlhkého počasí nebo po tání sněhu možnost splouvat existuje. Musíte se připravit na to, že některé úseky nejsou přesto vhodné pro proplutí vlivem nánosů a četné vegetace přímo v korytu toku. Farský potok v lužním lese (pravé rameno dolní Vlkavy) není vhodný ke splouvání a splouvání zde nedoporučuji. Přesto se jeden odvážlivec již naše. Důrazně varuji před splouváním rozvodněného toku.
Jak to je s rybařením na Vlkavě? Lov ryb je povolen v revíru Vlkava 1 a 2 a to od ústí Vlkavy do Labe umělou strouhou po soutok Vlkavy s Dobrovkou u Voděrad. Platí také pro všechny přítoky. Neplatí pro tůně na Farském potoce (dolní pravé rameno), kde jde o soukromý revír společnosti Mydlovarský luh, s. r. o. Zákaz rybolovu je v chovném revíru zbývající části povodí (Vlkava 3), tedy od soutoku s Dobrovkou po pramen, včetně přítoků. Revír s omezeným režimem lovu ryb nazvaný Vlkava 4 se vztahuje jen na vodní plochu Smilovice a to v chladné části roku čtyři dny v týdnu za dalších pravidel. Revíry jsou většinou pouze v mimopstruhovém režimu a správcem je Český rybářský svaz – Středočeský kraj.
Mohu vstoupit na lávku stavidla? V zásadě vstoupit na lávku a přejít ji můžete, ale pokud není vyloženě určena pro přecházení toku, tak oficiálně ne. Protože lávka je určena pro přístup obsluhy stavidla.
Kde tok ostřeji mění směr? U Voděrad, tedy za soutokem s Dobrovkou a to ze západního na jižní. Dále relativně významnou změnou směru toku je meandrování v dolní části toku. Pod obcí Všejany mění Vlkava směr z jihozápadního na jihovýchodní a částečně se vrací a v obci Straky mění směr zpět na jihozápadní. Obtéká zde totiž letiště Milovice-Boží Dar.
Proč došlo cca v 70. letech minulého století k prokopání umělé strouhy do Labe? Snaha koryta toků upravovat a hradit, tedy regulovat. V tomto případě se jednalo zejména o záměr možnosti regulace vody v oblasti luhu a tůní na potoce. Vhodné je to z důvodu ochrany tamní vzácné fauny a i flóry před případnými haváriemi nebo velkými nánosy sedimentů při velkých průtocích Vlkavou. V těchto případech se převede voda přímo do Labe. Za negativum se nyní považuje naopak únik vody přes stavidlo, neboť průtok vody ve Farském potoce a tůních je velmi důležitý. Je zde tedy potřeba co nejvíce vody.
Uvažuje se o zrušení strouhy a stavidla na ní? Ano, toto řešení skutečně možné je a uvažovalo se o něm. Nicméně zatím se nic takového neplánuje, nebylo by zcela snadné a výhodné zasypávat strouhu a opětovně ji oddělovat zeminou od původního koryta. Šlo by o zásah do přírodní oblasti. Spíše správce toku plánuje opravit zchátralé celoročně používané stavidlo na strouze a zamezit tak dalším únikům vody, které byly v poslední době četné. Proto se o rušení stavidla a strouhy nyní určitě neuvažuje.